Zákon o dětských skupinách je po vetu prezidenta opět vrácen Poslanecké sněmovně. Při zářijovém schvalování několikrát zaznělo, že je to špatný zákon, ale lepší než nic. „Nesouhlasíme s takovým postupem při schvalování zákona, který může zlikvidovat tisíce fungujících míst pro předškolní děti,“ uvádí předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček.

    Zákon by se měl dostat na jednání Sněmovny již příští týden. Poslanci budou mít při projednávání vráceného zákona dvě možnosti – prosadit ho přehlasováním prezidentského veta nebo zákon vrátit k přepracování. „Vrácení zákona považujeme v tuto chvíli za bezpečnější řešení pro všechny. Pokud bude zákon upraven tak, aby nelikvidoval ostatní alternativy, lze při dalším předložení očekávat jeho rychlé schválení. Naopak při prosazení současné podoby zákona vážně hrozí, že rodiče přijdou o pestrost zařízení péče o děti, která dnes funguje,“ uvádí Aleš Sedláček.

    Chceme zachránit pestrost předškolní péče
    Předsedkyně Asociace lesních MŠ Tereza Valkounová a předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček (foto Jiří Majer)Opakovaný návrat zákona do Sněmovny přinesl nový důležitý fakt: objevuje se čím dál více subjektů, které jsou zákonem ohroženy. Nejhlasitěji bily na poplach lesní mateřské školky. „Zákon jim ukládá být něčím, čím ze své podstaty nejsou. Vnímáme jako velmi ohrožující spoléhat na slib, že se během roku podaří vyjednat zcela nový druh právní úpravy, který by je z tohoto nebezpečí vyvázal. Zároveň je pro nás principiálně důležité hájit pestrost výchovné nabídky, proto podporujeme vrácení a změnu zákona, aby existovaly i jiné formy péče než jen dětské skupiny,“ uvádí předsedkyně Asociace lesních MŠ Tereza Valkounová. „Navíc už teď cítíme negativní dopad zákona. Na nedávném setkání zástupci lesních školek uváděli, že pozastavují rozvoj svých organizací, když nejsou jasné parametry, které na ně budou platit a hrozí jejich rušení. Rodiče jsou velmi znepokojeni, řada z nich přitom ví, že nechce dát své dítě jinam, takže jim to komplikuje i situaci v zaměstnání. To je přesně proti smyslu záměru zákona,“ upozorňuje Tereza Valkounová.

    Rodinná centra v ohrožení
    Ještě hůře na tom jsou některá rodinná centra, velká část z nich totiž poskytuje služby pravidelné péče o předškolní děti. „Nám nikdo vlastní legislativní úpravu neslíbil, a tak se organizace sdružené v Unii center pro rodinu a komunitu obávají, že kvůli plnění náročných požadavků pro dětskou skupinu budou nuceny svůj mnohaletý provoz omezit nebo ukončit,“ uvádí zástupkyně Unie Michaela Bernardová. V České republice existuje dohromady více než 600 takových center, která navštěvuje odhadem 30.000 dětí. Některé mají zájem stát se dětskou skupinou, pro některé to ale může být mimo jejich možnosti.

    Na problémy Upozorňuje také Člověk v tísni
    Další ohroženou skupinou jsou zařízení pro děti ve vyloučených lokalitách. „Do přeplněných mateřských škol se ohrožené děti dostávají velmi obtížně, proto je existence speciálních předškolních klubů základem pro šance dětí na běžnou vzdělávací dráhu. Dnes je podobných zařízení několik desítek a odhadem poskytují vzdělávací podporu pro více než tisíc předškolních dětí,“ uvádí Jan Černý, ředitel programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni, která provozuje takové kluby v deseti městech. Tuto unikátní obdobu školek zajišťuje řada dalších organizací a na všechny se zákon o dětské skupině bezpochyby vztahuje. „Mnoho těchto klubů nejde stavebně upravit na normy dětské skupiny ani mateřské školy vzhledem k charakteru nemovitostí – řada organizací má prostory pouze v nájmu. Slibované dotace na rekonstrukce objektů jsou velmi nejisté a jisté je pouze to, že stavební projekt, jeho vypracování a získání stavebního povolení, napsání úspěšného projektu na financování takové akce, soutěžení dodavatele a realizace a nakonec kolaudace stavby je časově nereálné v roční lhůtě zvládnout. Nemluvě o zbytečně vynaložených prostředcích tam, kde to funguje i bez nich,“ doplňuje Jan Černý.

    Zákon se dotýká také dalších organizací
    crdmA aby toho nebylo málo, schválená verze zákona (tzn. bez zamítnutého pozměňovacího návrhu Senátu) má natolik vágní definici dětské skupiny, že se cítí ohroženy i organizace jakkoli pravidelně pracující s předškolními dětmi, jako jsou mladí dobrovolní hasiči, skauti, turisté, YMCA. Tyto organizace zastřešuje Česká rada dětí a mládeže, která při plném výkladu zákona odhaduje negativní dopad na 10 tisíc dětí.

    Zamítnutí Senátem i prezidentské veto
    Důvodová zpráva k zákonu o dětských skupinách popsaná rizika zákona neuvádí a je z toho tedy zřejmé, že předpokládaný přínos nové úpravy je nadhodnocený. Pokud se Poslanecká sněmovna rozhodovala ve snaze „zvolit menší zlo,“ pak je čím dál jasnější, že přijmout takto nastavený zákon je neúnosné riziko. Na to poukázal Senát, prezidentské veto, a také dvě petice čítající tisíce podpisů. Zastánci změny problematického zákona proto otevírají třetí petici (tuto petici můžete podepsat ZDE). Ta je tentokrát zaměřena nejen na lesní školky, ale právě na celou škálu ohrožených organizací. Petice vyzývá poslance, aby zákon vrátili navrhovateli (MPSV) k přepracování. „Nové dětské skupiny nelze vyměnit za léta fungující organizace. Zákon je nezbytné změnit tak, aby byla zachována i zařízení mimo režim dětské skupiny,“ dodává iniciátorka petice Tereza Valkounová.

    #inkluze #socialnizaclenovani

    #inkluze #socialnizaclenovani

    Sociální začleňování (inkluze) z pohledu organizací pracujících s dětmi a mládeží je začlenění sociálně nebo zdravotně hendikepovaných dětí a mládeže do volnočasových aktivit pořádaných spolky, oddíly, kluby… apod. Cílem přitom je, aby se stali aktivními a rovnoprávnými členy skupiny. Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) toto sociální začleňování podporuje prostřednictvím rozvoje způsobilostí, dovedností a schopností vedoucích, dobrovolníků a dalších spolupracovníků pracovat s dětmi a mládeží se specifickými potřebami v rámci volnočasových aktivit. Vytváří informační prostor pro sdílení zkušeností a předávání informací o aktivitách podporujících inkluzi dětí a mládeže.

    Autor