Prázdninovou atmosféru připoměla vůně opekaných špekáčků. (Foto Jiří Majer)Atmosféru blížících se prázdninových letních táborů připomnělo sdružení Pionýr tiskovou konferencí uspořádanou 15. května 2011 na Císařské louce v okrajové části Prahy. Pionýři pojali letošní „mediální zviditelnění“ své kampaně Opravdu dobrý tábor (ODT) veskrze neformálně, když akci spojili s opékáním špekáčků. Během posezení u ohýnku si s novináři povídali především o kýženém profilu letního tábora, odkud se jeho účastníci vracejí spokojeni. Jaký by měl být? Jednoduše řečeno, měl by splňovat nejen řadu daných kritérií organizačně-technického rázu, ale rodiče by ho měli vybrat tak, aby táborový program jejich ratolest pokud možno také bavil.

    Pro setkání s novináři zvolili pionýři neformální prostředí Císařské louky v Praze 5. (Foto Jiří Majer)„Tábor může mít skvěle připravený program, ale nemusí dítěti vůbec vyhovovat. Což se může týkat věku a zájmu dítěte, ale třeba i velikosti tábora,“ nastínil koordinátor projektu ODT Jakub Kořínek. Jako příklad uvedl rozdíl mezi tím, jak bude tematicky stejně zacílené a organizačně dobře zvládnuté tábory – jeden „komorní“ a druhý násobně početnější – vnímat plaché dítě.

    Koordinátor kampaně Opravdu dobrý tábor Jakub Kořínek: Zavedená značka známé organizace může být znamením určité solidnosti pořadatelů. Dalším takovým je třeba jejich ochota podávat informace. (Foto Jiří Majer)„Rodič by při výběru měl samozřejmě hrát poměrně zásadní roli, ale dítě by si taky mělo říct, na který tábor a proč se mu třeba jet vůbec nechce. A když pak rodič řekne: Mě to nezajímá, už je to zařízené, tak i kdyby ten tábor byl skvělý a jeho vedoucí se třeba stavěli na hlavu, tak dítě si ho – už z principu, že jede někam, kam nechce a kde bude jaksi odložené – s velkou pravděpodobností neužije,“ poznamenal Jakub Kořínek.
    A to by podle něj byla škoda, zvlášť jde-li o první tábor, na který má dítě vyrazit. Pokud si z něj totiž odnese negativní vzpomínku, a nebude chtít jet proto příště na tábory další, připraví se tím o spoustu skvělých zážitků.

    Rodiče by měli vedení tábora seznámit s případnými zdravotními či jinými problémy svých dětí, a předcházet tak možným zbytečným komplikacím, říká zkušená hlavní vedoucí řady pionýrských táborů Zuzana Daňhelková. (Foto Jiří Majer)Pohled z „druhé strany“ připojila dlouholetá hlavní vedoucí pionýrských táborů Zuzana Daňhelková. Upozornila, že pokud rodiče pošlou na tábor dítě, kterému se tam nechce, může svou nechutí narušit kupříkladu celotáborovou hru. „Nemůže mít takový účinek, jako když tam jsou všechny ty děti rády, spokojené a do programu se zapojují aktivně,“ dodala Zuzana Daňhelková. Rodiče by si podle ní měli o vyhlédnutém táboru včas opatřit potřebné informace (o těch pionýrských z webových stránek a linky ODT), v ideálním případě je čerpat ze zkušenosti rodičů, kteří na konkrétním táboře své dítě již měli.

    Nový znak sdružení Pionýr, vycházející z dosud oblíbeného loga vlaštovky.Určitým vodítkem pořadatelské solidnosti může být značka známé, již zavedené organizace. „Nemusí to být jenom Pionýr. My si neděláme patent na to, že jsme jediní, kdo dělá dobré tábory, to rozhodně ne. Pokud ho pořádají skauti, tomíci, Česká tábornická unie, tak – ačkoliv to není všechno, co rodič potřebuje vědět – je to určitý signál, že tábor probíhá víceméně standardním způsobem,“ podotýká Jakub Kořínek.
    V podstatě to samé podle něj platí i u komerčních táborů. „Pokud je daná firma na trhu známá, dělá tábory řadu let, má za sebou určitou tradici a spokojené účastníky, tak i to je signál. Protože firma, která se snaží patnáct let budovat dobrou pověst, si dá záležet na tom, aby si vybrala lidi, kteří ho povedou,“ míní.

    Čas letních táborů se blíží. (Foto archiv Pionýra)Informačně-osvětová kampaň ODT, běžící již sedmým rokem, razí takzvané Osmero dobrého tábora, určité obecně platné zásady, jimiž by se měli rodiče při jeho výběru řídit. Takový tábor má mít kvalifikované vedení, zajímavý program, má být bezpečný, probíhat ve vhodných prostorách, být zdravotně zabezpečen, rozvíjet osobnost účastníka a jeho důvěryhodní pořadatelé by měli být schopni – a ochotni – podat o něm dostatek informací.

    Opravdu dobrý tábor má splňovat určitá kritéria organizačně-technického rázu. A měl by děti také bavit. (Foto archiv Pionýra)Jakub Kořínek si při vysvětlování hlavního cíle kampaně vypomohl i obchodní terminologií, když uvedl, že by na tábory lidé mohli nahlížet obdobně jako spotřebitelé na služby. „Je dobré se nad kvalitou nabízené služby zamyslet předtím, než se rozhodnu ji využít. A to nejen proto, aby člověk za své peníze dostal to, co mu za ně patří – což je samozřejmě v tomto ohledu méně důležité – ale hlavně proto, aby dítě se z tábora vrátilo nejen v pořádku, ale také bohatší o něco, co se naučilo, a tábor tak pro ně byl přínosem. Aby se třeba už při návratu těšilo na příští rok,“ shrnul koordinátor kampaně Opravdu dobrý tábor. Kampaň je letos propojena s projektem Umačkáni dětmi, zohledňujícím fakt, že rok 2011 byl vyhlášen Evropským rokem dobrovolnictví.

    Počet letních dětských táborů pořádaných sdružením Pionýr se v posledních letech pohybuje kolem čtyř set. Každoročně se na nich vystřídá přibližně celkem dvacet tisíc dětí.

    Autor