Česká esperantská mládež, o.s.Před pěti lety, 16. května 2005, byla obnovena Česká esperantská mládež, která v současnosti sdružuje asi stovku mladých českých příznivců mezinárodního jazyka esperanto. Hlavní oslavy proběhnou 16. května 2010 v Kralupech nad Vltavou a 20. června na Velké Čantoryji ve Slezských Beskydech. Předchozí organizací mladých esperantistů byla od roku 1969 sekce mládeže Českého esperantského svazu (Ceha Esperanto-Asocio, CEA), jejíž činnost však po roce 1998 utichla.

    „Když jsme Českou esperantskou mládež v roce 2005 zakládali, netušili jsme, jak rychle navážeme na tradici svých předchůdců. Češi jsou dnes už v celosvětovém esperantském hnutí opět dobře vidět, navíc díky otevřeným hranicím a možnostem internetu je komunikace mnohem snazší,“ říká jeden ze zakladatelů a současný místopředseda České esperantské mládeže Marek Blahuš. Za svou pětiletou historii Česká esperantská mládež (Ceha Esperanto-Junularo, CEJ) uspořádala nejen řadu vnitrostátních, ale i některá mezinárodní setkání. V létě roku 2006 tak zajišťovala mládežnický program v rámci 59. kongresu Mezinárodního sdružení katolických esperantistů (Internacia Katolika Unuigo Esperantista, IKUE) na Velehradě, ve spolupráci s organizací Esperanto@Internet (Esperanto@Interneto, E@I) na podzim téhož roku uspořádala v Brně mezinárodní seminář „Jazyky na internetu“ a dosud největší akce pořádaná CEJ proběhla v červenci 2009 v Liberci, kdy se téměř čtyři stovky mladých lidí zúčastnily 65. Mezinárodního kongresu esperantské mládeže. Tento kongres, spolupořádaný s Německou esperantskou mládeží a Polskou esperantskou mládeží, se setkal i s výrazným mediálním ohlasem.

    „Česká esperantská mládež je významným pojítkem mezi českými mladými esperantisty a zahraničím, pořádáme společné cesty na zahraniční esperantské akce a zároveň působíme jako jakýsi ‚záchytný bod‘ pro zahraniční návštěvníky,“ říká předseda České esperantské mládeže Daniel Mrázek. „Kontakty na nás jsou snadno dohledatelné na internetu i v seznamech zemských organizací Světové organizace esperantské mládeže, takže se kdokoliv může na nás obrátit a my se s ním setkáme, provedeme ho po městě a případně, je-li to potřeba, mu i jinak pomůžeme. Zahraniční návštěvník se tak lépe seznámí s českou kulturou a přitom nemusí utrácet peníze za průvodce a někdy ani za ubytování, protože ho někdo z nás ubytuje u sebe doma.“

    CEJ se ovšem nezaměřuje pouze na esperanto. Vymezuje se také proti jakýmkoliv formám extrémismu, rasismu, xenofobie a netolerance. Ve spolupráci s občanským sdružením E-Lingvo upozorňuje také na nebezpečí „jazykové diskriminace“, kdy v současném světě jsou zvýhodňovány vybrané národní jazyky na úkor ostatních, což nedává rovné šance například na pracovním trhu. „Typickým příkladem je angličtina: Kdo umí anglicky, má větší šanci na uplatnění. Největší ji tedy mají ti, kdo anglicky mluví od narození. Přitom jen málokdo dokáže ovládnout angličtinu na naprosto perfektní úrovni. Naproti tomu to, že umím na úrovni rodilého mluvčího češtinu, zas tak někoho příliš nezajímá,“ doplňuje Mrázek. Podle něj by se mezinárodní komunikace měla nést na neutrální a rovnoprávné úrovni. „Nemáme nic proti angličtině jako jazyku, naopak si velice vážíme jazyka velkých literárních klasiků. Pro mezinárodní komunikaci však není zdaleka ideální. Nemluvě o tom, že ‚cizineckým komolením‘ právě Shakespearův jazyk trpí.“ Proto by se politici nejen Evropské unie měli touto otázkou zabývat. Řešením by mohlo být právě esperanto, protože je asi šestkrát snáze naučitelné než jiné jazyky, a přitom se kvalitativně přirozeným jazykům zcela vyrovná.

    „Rozšířený mýtus o esperantistech tvrdí, že chceme národní jazyky odstranit. Opak je ale pravdou: Esperanto svým posláním národní jazyky chrání – zejména ty ‚malé‘ chce chránit od vlivu ‚velkých‘ jazyků,“ říká dále Mrázek. V ideálním případě by tedy mělo dojít k tomu, že by každý člověk na světě ovládal nejméně dva jazyky – svůj rodný a esperanto. „Pochopitelně, pokud se někdo chce učit další jazyky, nikdo mu nebrání. Esperantu se často věnují lidé, kteří se rádi učí cizí jazyky.“

    Esperanto vytvořil v roce 1887 židovský oční lékař Ludvík Lazar Zamenhof. Žil v polském Białystoku, tedy místě častých národnostních konfliktů. Byl přesvědčen, že pokud světu nabídne jednoduchý a spravedlivý dorozumívací prostředek, mezinárodní a etnické konflikty ustanou. Jazyk tvoří 16 gramatických pravidel a neobsahuje téměř žádné výjimky. Esperantisty ve světě reprezentuje Světový esperantský svaz (Universala Esperanto-Asocio, UEA) a mladí do třiceti let se sdružují ve Světové organizaci esperantské mládeže (Tutmonda Esperantista Junulara Organizo, TEJO). V České republice působí Český esperantský svaz (Ceha Esperanto-Asocio, CEA), Česká esperantská mládež (Ceha Esperanto-Junularo, CEJ) a několik dalších organizací.

    Kontaktní informace:
    Daniel Mrázek
    předseda České esperantské mládeže, o. s.
    tel.: 728 864 870
    e-mail: mladez@esperanto.cz
    http://mladez.esperanto.cz/

    Autor