12. ročník Dnů evropského filmu

    Čeština umí se slovíčky a jejich významy náležitě žonglovat. Je-li něco tuctové, tak to není zas tak moc extra. Ale je-li něčeho tucet, znamená to, že už se narodila hezká, úctyhodná tradice. A právě to druhé lze zcela bezpochyby prohlásit o Dnech evropského filmu (DEF). Od 27. ledna do 6. února 2005 přinesou do kinosálů v Praze a následně (7. – 15. února) v Brně 34 celovečerních a 24 krátkých filmů ze všech koutů Evropy.

    Kdo příliš nesleduje to, co se promítá v našich kinech, může mít pocit, že nabízet v evropském městě evropské filmy je nošením dříví do lesa. Vždyť jaké by se měly promítat v Evropě filmy, než evropské. Ale, bohužel, opak je pravdou. Jak zaznělo na tiskové konferenci k tomuto festivalu: „Evropský film nemá v evropských kinech lehký život. Potřebuje podporu, sám od sebe rozkvétat nebude.“

    Na produkci letošní nabídky filmů se podílelo celkem 28 zemí – kromě těch evropských také Arménie, Mongolsko a USA. Většina filmů je z posledních dvou let – 16 snímků z loňského roku, 30 z roku 2003 a ty zbývající jsou jen o málo starší. Část letošní filmové nabídky budou mít možnost zhlédnout také návštěvníci „Ozvěn 12. DEF“ v Českých Budějovicích, Olomouci a Uherském Hradišti (konkrétní program najdete na www.kinokotva.cz, www.pastichefilmz.org a www.mkuh.cz).

    Festival bude slavnostně zahájen 27. ledna 2005 ve 20 hodin v pražském Světozoru veleúspěšným maďarským filmem Revizoři (režie Nimród Antal, 2003). Film přijede uvést hned několik maďarských herců. 6. února bude pražská část 12. DEF zakončena (opět ve Světozoru) projekcí filmu Příběh o uplakaném velbloudovi (režie Byambasuren Davaa, Luigi Falorni, Německo/Mongolsko, 2003), který získal – kromě mnoha dalších – také Cenu diváků na letošním Karlovarském festivalu. Film uvede režisér Luigi Falorni. Festivalový katalog, ve kterém najdete stručnou charakteristiku všech filmů, je zdarma k dispozici u pokladen festivalových kin. Potřebné informace jsou také na festivalových stránkách: www.eurofilmfest.cz.

    Eva Kačerová na tiskové konferenci

    Zajímalo mne, které z nabízených filmů by mohly oslovit nejmladší diváckou generaci, dnešní náctileté. Eva Kačerová z festivalového sekretariátu doporučila především švédský film na téma šikany – Zlo; rodinný film studentů Vysoké školy v Mnichově – Příběh o uplakaném velbloudovi; maďarského Revizora či příběh vášnivé kreslířky komiksů Stratosphere Girl.

    V rámci festivalu se uskuteční i tradiční beseda u kulatého stolu: v Praze – 31. 1. v 10 hodin v kině Světozor se bude za účasti domácích i zahraničních hostů hovořit na téma “Kina – boj o přežití…?”; v Brně v kinosále B. Bakaly proběhne 9. 2. v 9.30 workshop „Projekt Film a škola”. I letos proběhne v rámci “DEF“ výstava fotografií Aleše Dudy – Tváře Letní filmové školy v kině Světozor budou od 27. 1. do 9. 2.

    Předprodej v pražských kinech již začal, příjemnou novinkou pro diváky je možnost zakoupit si v kině Světozor i vstupenky do Aera. Všechny filmy (s výjimkou těch „maratonských“ budou simultánně tlumočeny do češtiny), většina z nich má navíc i anglické titulky. 12. Dny evropského filmu pořádají velvyslanectví a kulturní instituty současných a budoucích členských zemí EU, Hlavní město Praha a Ministerstvo kultury ČR za podpory těchto institucí: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Brněnské kulturní centrum, Magistrát statutárního města Brna, Zastoupení Evropské komise v ČR a Eurimages. Generálním partnerem festivalu je CAC LEASING, hlavními mediálními partnery jsou PRIMA TV, RÁDIO 1 a REFLEX.

    Švédský film na téma šikany - Zlo

    Dny evropského filmu vznikly před jedenácti lety díky nadšení několika diplomatů z pražských ambasád členských zemí Evropské unie, kteří na počátku 90. let 20. století, kdy filmová nabídka v českých kinech nebyla zdaleka tak pestrá jako dnes, toužili ukázat divákům v Česku to nejlepší, co se na poli kinematografie v Evropě té doby urodilo. S minimálním organizačním i technickým zázemím tak stvořili filmovou přehlídku, která zaznamenala poměrně vysoký zájem diváků a ukázala, že akce podobného typu české publikum lákají: na první – „pokusný“ – ročník přišlo 6 000 diváků a 11. ročník měl již diváků přes 20 000, s průměrnou návštěvností neuvěřitelných 181 diváků na představení!

    Autor